Poprava

2. července 2007 v 13:54 | Nihilist
Kapky deště padají mi na hlavu,
u zdi čekám na svou popravu.
Přes černý šátek, symbol mříží,
nevidím hlaveň, jež na mě míří.
Ještě stojím na svých vlastních nohou,
proč ruce mé, jak mrtvé, studené být mohou?
Chlad zdi dýchá mi na záda,
za chvíli mé tělo na zem popadá.
Já stojím zdí, zdi zamnou,
uklidňuji se myšlenkou klamnou.
Když zbraň vykřikla ranou,
kulka vyletěla z hnízda s vránou.
Vrána sice vzletěla do nebe,
však kulka, ta letí vždycky na Tebe.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama