Jen noční můra...

25. února 2008 v 17:42 | Nihilist
Má duše raněna jest kopím,
ježto Životem bývá zváno.
V temných hlubinách jeho,
bezvládně zimničně se topím.
Bolestné je každé ráno,
když vidím sebe samotného
ležet jak dýchající mrtvolu.
Nad mým tělem třesoucím se
vznáší se má myšlenka depresí
plna: kocoviny, much a molů,
agónií, co zvoní jako mince,
nebo hrana v dáli, jež vyděsí.

Kolikrát již, v kouři zahalen,
sníval jsem obrazy své smrti,
kolikrát jsem zemřel a jsem stále.
Les, smrk, větev nad lanem,
pod lanem Já, oprátka škrtí…
Chladná hlaveň - se mnou na bále,
uvnitř mých úst - a potom klid…
Mé tepny plačící rudými slzami…
Puch hořící kůže potřené smůlou…
Omlouvám se, teď musím odejít.
Život není sen - to je mé poznání,
vskutku jest horším - noční můrou!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TheLeader TheLeader | 26. února 2008 v 20:49 | Reagovat

Musel jsem si to přečíst třikrát, aby mi to dalo smysl (tím neříkám, že tam není, ale jen že jsem blbej a nejsem schopnej to pochopit napoprvý)- typická depresárna. Kocovina, moli, zvonící hrana, cigára, mašle a hlaveň... pěkná

2 Nihilist Nihilist | E-mail | Web | 26. února 2008 v 23:08 | Reagovat

To víš... poslední dobou mi není moc dobře... Blbý nejsi, není to napsané zrovna srozumitelně...

3 TheLeader TheLeader | 4. března 2008 v 20:25 | Reagovat

Toš ale na co deprese, když na světě je tolik krás ;)

Podívej se na Seiferta jak si je uměl užít

4 Nihilist Nihilist | E-mail | Web | 4. března 2008 v 20:52 | Reagovat

Já nejsem Seifert...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama