Srpen 2008

Namísto...

13. srpna 2008 v 0:01 | Nihilist
Namísto života hnijem
v tom, co se nám hnusí.
Nenávidě vlky, vyjem
na měsíc a jeho kusy
roztříštěné v našich duších.
V přemarném hluku
němých snů bez křídel,
Ikarů a luků,
jejichž let by zněl,
živěji, nám v uších.

Namísto smrti smíření
pláčem nad nenávratnem,
i když se s ní ožení
každý, po životě trapném.
Jakoby se rádoby naplnil
našimi vizemi, jež se mění
den za dnem; dříve, dříve,
než bychom chtěli ve snění.
A nakonec je křivé
i to, co rovné bylo a plné sil.

Litanie k noční obloze

5. srpna 2008 v 23:53 | Nihilist
Nesnesitelná kráso hvězd!
Svou záři do očí vplést
se mi snažíš… Krutě?
Zákeřně?
Na svá ramena vzal bych tě,
kdybych moh' něžně…
Však nevím, zda-li unésti,
není nad mé síly a bolesti…

Transcendentální...

4. srpna 2008 v 23:21 | Nihilist
Budu mrak.
Popluju mořem nebe, kde dno je hladinou.
Funebrák,
jenž usnul pod svou modrou hlínou.
Pomalu
do ztracena se rozplynu.
Formálu
se vyhnu a utrhnu květinu,
bílou
jak pěna pod splavem ještě zatím.
Silou
pak, veškerou, co mám se ztratím.