Předmluva

13. srpna 2009 v 14:21 | Nihilist

Rád bych se nějakým způsobem vyjádřil k tom, jak chápu své básně, čím jsem byl a jsem ovlivněn a proč je vlastně vůbec píšu.
Když se podívám zpětně na dobu, kdy jsem začal psát a proberu se až do přítomnosti, tak si říkám, že už jsem za ten čas nějaký aršík papíru popsal. Někdy si říkám, že je toho na tak relativně krátkou dobu až moc (= kontraproduktivita...?). Ale když se zamyslím hloub, tak jsem asi nemohl jinak. Prostě se stalo, co být muselo.
A tak z dnešního hlediska beru své básně jako dokument mých myšlenkových pochodů a hlavně pocitů, jako svou mentální evoluci, přičemž každá báseň (v širším časovém horizontu sbírka) patří do své doby. Takže se mé sbírky dají chápat jako takový můj poetický nepravidelný deník.
Ledacos ze svých starých věcí bych dnes napsal jinak, nebo dokonce s něčím, co jsem dříve napsal už dnes ani nesouhlasím. Avšak abych nebyl anachronický beru to, jak už jsem řekl, jako soudobý evoluční dokument mé duše - tak jsem se tenkrát cítil, byl jsem ovlivněn určitými věcmi, měl jsem dané (ne)znalosti atd.
Zpočátku na mne působil vliv hlavně českých písničkářů (K. Kryl, J. Nohavica), poté například ruská klasická literatura (Dostojevskij, M. Bulgakov), z francie Charles Baudelaire. Dále naši velcí básníci, hlavně okolo Moderní revue (J. Karásek ze Lvovic, O. Březina, K. Hlaváček,...). Velký vilm na mě měl (a stále má) geniální spisovatel, básník, filosof a alkoholik Ladislav Klíma. Z dalších českých básníků a spisovatelů např. V. Dyk, F. Halas a můj nejoblíbenější český básník, kterého považuji za absolutního génia slova - Vladimír Holan! Určitě jsem také dosti ovlivněn naší hudebně-básnickou undergroundovou scénou 70. a 80. let (P. Zajíček, J.H. Krchovský, Plastic people of the universe, aj.), Ze současných básníků bych snad vyzdvihl Ivana Wernische.
Z dalších vlivů rozhodně nesmím zapomenout na to, co se na mne valí z hudby, hlavně rockové a metalové (zvláště temnější undergroundovější a alternativnější subžánry těchto stylů - black metal, doom metal a různé avantgardní a experimentální záležitosti, atd.), ale také se čím dál více ponořuji do žánrů jako neofolk, ambient, blues, jazz a samozřejmě mám rád i hudbu klasickou. Hudba má na mě nesmírný vliv.
Další ovlivnění přichází se studiem filosofie, o které se snažím. Abych nepsal zbytečně moc, tak zase jen výjmenuju pár velikánů: Platón, Plotínós, také východní filosofie, především buddhismus, různé mystické filosofické školy (M. Eckhart, J. Bhome), dosti na mě zapůsobil Spinoza, ale můj největší obdiv patří Arthuru Schopenhauerovi (s ním se mi pojí Goethe), a také F. Nietzsche.
Nakonec nesmím zapomenout na nehynoucí vliv přírody a její nezměrnou inspiraci!
Výčet mých oblíbených umělců, kteří mne, ať už jakkoli ovlivnili a obohatili, by myslím mohl stačit, přestože jsem určitě na spoustu dalších zapomněl.
A proč to vlastně dělám? Proč píšu? Nemyslím si, že bych v tom byl až zas tak výjimečný, prostě mi to jen zůstalo od doby, co jsem si jen tak pro radost napsal pár básniček. A píšu dodnes. Vlastně už si ani nedovedu představit, kdybych nepsal. Poesie (a umění vůbec) se mi stalo lékem v mém životě (jak to už před staletími pochopil a definoval Schopenhauer), bez kterého bych už asi nemohl žít a možná už i do jisté míry obsesí. Ale jsem za to rád, ať si o tom myslí kdo chce, co chce.
Snad jsem napsal vše, co jsem chtěl. Jestli ne, tak to časem doplním...

Kdo z vás má tedy chuť si něco odemne přečíst prosím... a dík a blahopříní, kdo dočetli mé tlachání až sem :-D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama