Zeď (The Wall)

9. září 2009 v 0:08 | Nihilist
(Na motiv filmu Pink Floyd - The Wall)

Kam ses to jen dostal, Pinky, drahý,
v jakém to snu spíš, za jakou zdí?
Jsi tam sám, sám a nahý...
Vždyť to není noční můra, tvé oči bdí!

Vír pokušení s osudem strhli tě na dno samé,
nechal jsi vše, co ti nemohou vzít, před zdí tou,
a ta špinavá tlustá zeď se neláme...
Zůstalo jen to, co ti stejně seberou.

Vzpomínky na své dětství s sebou nosíš
jako mystickou relikvii, která se ti pomalu,
ale jistě ztrácí někde v mlhách Londýna,
jež se už nikdy nezvednou.

Vzpomínky na otce, kterého si pamatuješ
jen v uniformě asi tak, že bys ho nerozeznal
od jiných vojáků. A z nepochopení, proč už
se nikdy nevrátil z té služební cesty...
Nebylo to nic jiného, než jen další cihla do zdi...

Vzpomínky na matku, která ti zodpověděla
všechny tvé absurdní otázky, která ti šeptala,
ať nepláčeš, ať už nepláčeš a spíš. A sledovala
každý tvůj nebezpečný krok, než onemocněla...
Nebylo to nic jiného, než jen další cihla do zdi...

Vzpomínky na školu, na tyranské učitele,
kteří z vás dětí chtěli uplácat vojáky
jako bábovku z těsta, kteří si své komplexy
léčili na vás, na nevinných dětech...
Nebylo to nic jiného, než jen další cihla do zdi...

Pinky, už víš jak chutná cigaretový kouř,
víš jak dokáže víno zahřát na duši,
poznal jsi slastné dotyky dívčiných rukou a úst - i jejich opuštění,
a dokonce jsi slyšel z dálky zvuky padajících bomb...

Ale nic z toho, ani žádná z nemocí,
nemůže být horší, než to co cítíš teď...
Syntéza těchto vzpomínek a osamělost,
samota, kterou jsi nyní obklopen ve své zdi.
Která je už celá postavena.

A bolí to, trápí tě to, tato upadající svatá
mozaika vzpomínek.
Neboť vždy jen z utrpitelů a mučedníků
se tali svatí.

Ale ty jsi se uzavřel do svých spleenů
a ty ti daly pravý obraz toho, co se z tebe vlastně stalo.
Potápějící se vrak v moři své doby,
kapitán s kytarou v ruce lapající po vzduch.

A teď nechápeš, proč nemůžou pochopit
tuto tvou hladovou upřenou apatickou letargii.
Cáry z tvého truchlivého srdce,
jež puká jak zem při zemětřesení...

A nejméně chápou, nebo jen nechtějí rozumnět,
ti farizejové, kteří ti pomáhali a podporovali tě
v zazdívání sebe sama do této prázdnoty,
ze které slyšíš jen nezřetelné ozvěny z venku
a ptáš se je-li někdo za zdí...

A jen ta jediná, která tě kdy pochopila,
kterou jsi miloval, a která mohla chápat i nyní,
už tady také není... odešla, tvou vinou, odešla!
za jiným a už se nikdy, nikdy, nevrátí. A vzpomínka na ni bolí!

Ano - a teď už se jen modlíš, ať přijde šílenství,
to blahodárné a utišující požehnání ducha,
a ne jen šílenství ale i... i...
smrt! a s ní zapomnění...
které tu zeď zboří!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 it it | Web | 9. září 2009 v 1:04 | Reagovat

hezké, jsi nadaná

2 Lytchi Lytchi | E-mail | Web | 9. září 2009 v 19:30 | Reagovat

Fakt jsi nadaná?:-))

"Potápějící se vrak v moři své doby" - pěkný obrat.

Ke konci je to čímdál více vyhrocenější, smutné.

Na začátku mi to zase trochu připomnělo píseň "Mit dem Schwert nach Polen" od Die Ärzte, ale tu asi neznáš:-))

3 Nihilist Nihilist | 9. září 2009 v 23:40 | Reagovat

No jo, jsem taková nadaná holčička :-D

Je to v podstatě taková "psychoanalýza" hlavního hrdiny toho filmu, Pinkyho...
Viděla jsi to? Je to hooodně depresivní film...

Die Artze žel neznám...

4 Lytchi Lytchi | E-mail | Web | 10. září 2009 v 12:16 | Reagovat

Neviděla, ale na základě té básné a Tvého komentu by mě nejspíš zaujal;)

5 Nihilist Nihilist | 10. září 2009 v 20:14 | Reagovat

Myslím si, že určitě :) Je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů... Měla bys na to mrknout ;-)

6 Nihilist Nihilist | 12. září 2009 v 23:05 | Reagovat

Tak jsem se dnes znovu podíval na "Zeď" (na projektoru). Úchvatný film...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama