Nálevna U šestého mnicha

12. února 2010 v 18:26 | Nihilist
Prostor, co má ducha nevinného až do viny -
a tam těla, jež svou duši hledají v dnách
tvarovaných skel.
Jako loutky bez provázku,
bezvládně v mlhách tabáku, sedíc,
bloudí v myšlenkách na konec nekonečna,
na němá ústa bohů hojnosti.
Jak provazochodci s černou páskou na očích
mají v sobě kus zvrhlé askeze,
která až po pádu, podobna útěše ze smrti,
vypluje na hladinu dnů už bolestí rána,
vinného do nevinnosti
skrze očistec;
a bolehlav z velkých otázek
vykvete jak boží bláznovství.
Bolehlav z piva a transcendence do záhrobí -
když půlnoc slaví v každou chvíli dne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 poetiza poetiza | Web | 12. února 2010 v 18:58 | Reagovat

Nevinného ducha rád zřím!
Poutavé rýmování!
Patrně jsi ovlivněn Povznesením!

2 Lytchi Lytchi | Web | 12. února 2010 v 19:31 | Reagovat

Vetoprávné a já víc dodat nesmím!

3 hubertuvnotes hubertuvnotes | E-mail | Web | 15. února 2010 v 8:06 | Reagovat

Jakoukoli návštěvu nálevny nyní raději zvážím... Ta báseň sedí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama