Srdce na dlani

6. února 2010 v 23:33 | Nihilist
Mé srdce, co jsem ti dal, svíráš ve svých dlaních,
snad proto mě tolik bolí, když nejsme spolu.
Je jako obětina na oltáři na nich,
když krev z něj stéká po tvých pažích jemně dolů.

Má duše, jež tě svádí, abys přišla k mým dveřím,
také trpí tvou nepřítomností a pláče.
Je jako zbloudilý pocestný, když se šeří
šedé nebe v neznámých lesích u Moháče.

Jenom mé myšlenky jsou ve tvé přítomnosti
a pouze tím, tím si visíme kolem krku.
Proč vše profánní halí se do složitosti,
kterou chápe jenom vítr ve větvích smrků.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 poetiza poetiza | 7. února 2010 v 7:47 | Reagovat

Skoro až plačtivá! Akorát se mi nelibí start druhé a poslední strofy.
"Jenom myšlenky mé v tvé přítomnosti" by mi sedlo víc atd.

2 Lytchi Lytchi | Web | 7. února 2010 v 17:30 | Reagovat

...a pak bez přítomnosti ležím větru u nohou...
(Pasáž u Moháče mne teskně rozesmutnila nejvíce..)

3 Nihilist Nihilist | Web | 7. února 2010 v 17:53 | Reagovat

Díky vám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama