Hranice

16. května 2010 v 11:58 | Nihilist
Za tenkou hranicí nebytí vzpomínek
neleží ani křik,
ani strach, však druhá strana zví: vztek!
skřípání rakví vík.

A přesto zříkání (té strany) není být.
Jak skřivánčí pláč,
vyhovořujíc se ze šalby - políbit!
A pak ty! - Kam chceš krač.

Uchopíš bytí, němost, kraje hranic,
více a tišeji,
a v létě do sněhu a do vánic

upadneš sladce jak déšť minulý.
Uvadá lišej?
Ale ty ne! - paměti zhynuly!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lytchi Lytchi | Web | 16. května 2010 v 18:59 | Reagovat

Kam se poděl sedmý havran? Zhynul pod tíhou forbíny.

2 poetiza poetiza | 19. května 2010 v 18:33 | Reagovat

Rakvičky zaskřípaly sladkobolně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama