Zfetovaný Prométheus

19. února 2011 v 0:40 | Nihilist
Roztápím spadané
vločky sněhu příštích zim,
byť jejich skutečnost
trvá jenom, když ji sním.
Z dlaní mi skapává
už jejich voda příští,
vpíjí se do země,
kontingence se tříští.
Vychází přítomné
z toho, co bude dále?
Vědět tak víc než vím,
znát, že chvění je stálé…
"Představa hrůzy bývá hrůznější
než hrůza sama. Ač je pouhý přelud,
myšlenka na vraždu tak otřásá
mou bytostí, že ochromen jsem zcela
zlou předtuchou a nejsem nic - jen to,
co ještě nejsem…"
(William Shakespeare, Macbeth)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lytchi Lytchi | 28. února 2011 v 18:58 | Reagovat

"byť jejich skutečnost
trvá jenom, když ji sním" - tato pasáž mě naprosto pohltila - beru si ji i za rámec básně!

PS: a moment hrůzy je silnější než následek sám....

2 Nihilist Nihilist | Web | 28. února 2011 v 19:09 | Reagovat

Jsem rád, pohlcení je důležité :-)
A s tou hrůzou to bude asi u každého mírně jiné...

Díky ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama